Jsme nemocnice,
kterým na Vás záleží.

Zemřel emeritní primář chirurgie písecké nemocnice MUDr. Václav Čečelovský

Zemřel emeritní primář chirurgie písecké nemocnice MUDr. Václav Čečelovský

30. březen 2021 byl posledním dnem života medicínské legendy emeritního primáře chirurgie Václava Čečelovského. Těžko napsat něco nebolavého o člověku, který znamenal pro tisíce operovaných život, pro některé kamaráda, pro řadu autoritu, pro mne také život o službách a při nich noční boje na sálech a vyšetřovnách, krásný chvíle u dávných příběhů chirurgie, bitvy za nové cesty medicíny na kongresech. Přitom doma u cirkulárky a v brázdě brambor na traktoru by v něm chirurga s rukama hodináře nikdo nehledal.

Byl i cholerikem, ale nesouměřitelně výš stála jeho genialita operatéra, člověka, který s úsporně logickým uvažováním dokonale vládl svým rukám. Ony pak skalpelem vracely nemocné z hranic druhých břehů. Jeho umanutost a obří medicínské nutkání byly darem pro pacienty a my jej často jen stěží brzdili, aby nezačal operovat už v čekárně, nebo předsálí. Právě pro řadu lidí obtížně přijímaná urputnost a jeho tvrdošíjnost byly namíchané v tom nejlepším terapeutickém poměru s normálností člověka, s přirozeností mistra.

Svou pouť v nemocnici začal před 55 lety a já děkuji, že jsem s ním mohl 31 let putovat a sdílet zápasy, bitvy, vítězství, ale i prohry, a to o nemocnici, chirurgii, jeho, nás, pacienty i ostatní ve špitále. Stal se už dávno legendou a přitom do poslední minuty svého života byl aktivním lékařem nemocnice. Možná právě pro svou jinakost a dnes těžko uvěřitelné nasazení, vnímám smrt takového člověka za nikým nenahraditelnou ztrátu. Odmítám tvrzení, že každý je nahraditelný. Tito lidé, kteří změnili řemeslo svého kumštu ve své době v naprostou dokonalost, změnili nemocnici v chrám opravdové pomoci a změnili i nás, tito lidé nahraditelní nejsou. Nemocnice i chirurgie už budou jinými. Budou bez Vaška. Já doufám, že ten rapl, až za ním půjdu na stopičku, mi v pekle nebo nebi řekne, „nic jste od mojí smrti úplně nezkazili“. Tak moc si ho vážím a tak moc mi chybí.

 

Čest jeho památce                                                                                                                       Jiří Holan