Strach z hluboké žilní trombózy plní čekárnu ultrazvukového pracoviště Interního oddělení českobudějovické nemocnice. Lékaři diagnostikují žilní trombózu přibližně u každého sedmého pacienta, k vyšetření se však nezřídka dostavují i lidé bez jakýchkoli příznaků tohoto onemocnění.
„Často poznáme již z prvního zběžného kontaktu s nemocným, že se o žilní trombózu nejedná, že ji charakter obtíží prakticky vylučuje. Nicméně vyšetření je téměř vždy nutné provést, nejen proto, že pacienti přichází s doporučením žádankou od odesílajícího lékaře, ale i proto, abychom rozptýlili jejich obavy," uvedl zástupce primářky Interního oddělení Nemocnice České Budějovice, a. s., MUDr. Martin Holý.
Problém podle MUDr. Holého spočívá také v tom, že bez sonografického vyšetření nelze žilní trombózu spolehlivě ani vyloučit, ani potvrdit. Z běžného vyšetření, které provádí lékař na základě prvního kontaktu, lze vyslovit více či méně důvodné podezření, ale samotné klinické vyšetření je nespolehlivé a k potvrzení diagnózy nedostačuje. Pokud takové podezření někdo vysloví, tak se obvykle musí provést ultrazvukové vyšetření, nebo je možné jako alternativu provést speciální krevní test, jehož spolehlivost ale ovlivňuje celá řada okolností.
Ultrazvukové vyšetření je speciálním výkonem, který na odděleních provádí vždy jen část lékařů, tedy nikoli každý. MUDr. Martin Holý je jedním z této nepočetné skupiny. „Trombóz významně nepřibývá, my každý rok zachytíme přibližně 400 pacientů s tímto onemocněním, významně ale narůstá množství pacientů s podezřením na trombózu, a tedy počet vyšetření. Těch v současné době provádíme okolo 2,5 až 3 tisíc ročně. Z tohoto poměru je patrné, že naprostá většina lidí, kteří přijdou s žádostí o vyloučení trombózy, ji nemá. Abychom byli schopni vyhovět všem požadavkům a vykonávat i ostatní nezbytná ultrazvuková cévní vyšetření, musíme zajistit provoz současně na dvou přístrojích, ve dvou ambulancích," konstatoval MUDr. Martin Holý.
Hluboká žilní trombóza je stav, kdy dojde k obstrukci některé z žil hlubokého žilního systému krevní sraženinou. Nejčastěji postihuje hluboké žíly dolních končetin, a to jak v oblasti lýtka, tak i stehna, ale může postihnout také žíly horní končetiny nebo žíly na hrudníku či krku. Toto onemocnění bývá bolestivé a způsobuje otok postižené končetiny. Může vést ke vzniku komplikací, z nichž nejzávažnější je plicní embolie. K té dochází v případě, kdy se krevní sraženina z žíly uvolní a krevním oběhem se dostane do plic, kde zablokuje některou z cév.
„Obava z žilní trombózy je v současné medicíně veliká, až iracionální. Na druhou stranu přibývá počet pacientů skutečně trombózou ohrožených, protože přibývá hlavních rizikových faktorů, což jsou operace, závažné úrazy, onkologická onemocnění, ženy užívající hormonální antikoncepci. V populaci skutečně narůstá riziko vzniku trombóz, ale také se stále důsledněji provádí jejich prevence," zdůraznil MUDr. Holý.
Hlavními příznaky hluboké žilní trombózy, která postihuje zpravidla dolní končetiny je bolest, otok a pocit napětí, obvykle v lýtku. Bolestivé zarudnutí v průběhu křečové žíly, s lokálně zvýšenou kožní teplotou, svědčí naopak pro trombózu povrchovou, méně nebezpečnou.
Pokud lékaři trombózu diagnostikují, zahajují okamžitě takzvanou antikoagulační léčbu. K té slouží léky snižující krevní srážlivost, které brání dalšímu narůstání krevní sraženiny, pomáhají rozpouštět již vzniklý trombus a brání tomu, aby se sraženina utrhla a byla zanesena do plic, kde by mohla způsobit embolii. Léky jsou na úvod podávány v injekční formě, ale některé moderní preparáty již injekční léčbu nevyžadují, a těmi je možné léčit trombózu od počátku ve formě tablet. Léčba trvá nejméně tři měsíce a pacient je pravidelně kontrolován.
Vzhledem k tomu, že Interní oddělení Nemocnice České Budějovice, a. s., zavedlo jako jedno z prvních a nemnoha pracovišť v České republice monitorovanou ambulantní léčbu žilních trombóz, není ve většině případů nutná ani hospitalizace.
„Ambulantně v současné době léčíme přibližně dvě třetiny až tři čtvrtiny pacientů, přičemž vzhledem k dostatečným zkušenostem a pravidelným a kontrolám jde o léčbu bezpečnou. Ambulantní léčbu provádíme od roku 2003 a v této oblasti jsme v rámci ČR skutečnými průkopníky, dosud máme v republice jednoznačně nejvyšší počet ambulantně odléčených pacientů. Klíčové je, že jde o léčbu ekonomicky efektivní, pro pacienta komfortnější a přitom zcela bezpečnou. Za třináct let, co ji provádíme, nám v souvislosti s touto léčbou nezemřel žádný pacient, a to jsme jich léčili několik tisíc. Lidé nechtějí ležet v nemocnici a tento způsob terapie sami požadují," dodal MUDr. Martin Holý.
Dalším významným krokem v před, je nová moderní bez injekční léčba, která probíhá již od svého zahájení podáváním léku v tabletách. Pro pacienta je mimo jiné mimořádně pohodlná i z toho důvodu, že při ní odpadávají pravidelné a velmi časté odběry krve na takzvaný Quickův test a nevyžaduje žádná speciální dietní opatření.
